وَلَقَدْ كَتَبْنَا فِى الزَّبُوْرِ مِنْۢ بَعْدِ الذِّكْرِ اَنَّ الْاَرْضَ يَرِثُهَا عِبَادِيَ الصّٰلِحُوْنَ ( الأنبياء: ١٠٥ )
Wa laqad katabnaa fiz Zaboori mim ba'diz zikri annal arda yarisuhaa 'ibaadi yas saalihoon (al-ʾAnbiyāʾ 21:105)
English Sahih:
And We have already written in the book [of Psalms] after the [previous] mention that the land [of Paradise] is inherited by My righteous servants. (Al-Anbya [21] : 105)
Karakunnu/Elayavoor (കാരകുന്ന് & എളയാവൂര്):
സബൂറില് ഉദ്ബോധനത്തിനുശേഷം നാമിങ്ങനെ രേഖപ്പെടുത്തിയിട്ടുണ്ട്: ''ഭൂമിയുടെ പിന്തുടര്ച്ചാവകാശം സച്ചരിതരായ എന്റെ ദാസന്മാര്ക്കായിരിക്കും.'' (അല്അമ്പിയാഅ് [21] : 105)
1 Abdul Hameed/Parappoor (അബ്ദുല് ഹമീദ് & പറപ്പൂര്)
ഭൂമിയുടെ അനന്തരാവകാശമെടുക്കുന്നത് എന്റെ സദ്വൃത്തരായ ദാസന്മാരായിരിക്കും എന്ന് 'ദിക്റി'ന് ശേഷം നാം സബൂറില് രേഖപ്പെടുത്തിയിട്ടുണ്ട്.[1]
[1] ഇവിടെ 'ദിക്ര്' എന്ന പദം കൊണ്ടുള്ള വിവക്ഷ അല്ലാഹുവിങ്കലുള്ള മൂലഗ്രന്ഥമാണെന്നും, അതല്ല തൗറാത്താണെന്നും രണ്ടഭിപ്രായമുണ്ട്.. തദനുസൃതമായി 'സബൂര്' എന്ന പദത്തിന്റെ വിവക്ഷയെപ്പറ്റിയും രണ്ടഭിപ്രായമുണ്ട്; ദാവൂദ് നബി(عليه السلام)ക്ക് നല്കപ്പെട്ട വേദമെന്നും, കേവലം വേദഗ്രന്ഥമെന്നും.